Žilní trombóza je přítomnost krevní sraženiny (trombu) v žilách, někdy se také používá název zánět žil. Nejčastěji jsou postiženy žíly dolních končetin, proto se tento článek zabývá převážně trombózou žil dolních končetin.
Rozlišujeme dva základní typy trombózy – povrchovou (tzv. tromboflebitidu) a hlubokou (tzv. flebotrombózu). Povrchová tromboflebitida se projevuje jako bolestivé začervenání viditelné žíly na dolní končetině, ta bývá nejčastěji rozšířena (tzv. varix). Jedná se o méně závažné onemocnění a blíže se mu věnujeme zde. Hluboká žilní trombóza je daleko závažnější onemocnění a pokud se zkomplikuje utržením části sraženiny s jejím zanesením do plic, tzv. plicní embolií, tak může být i smrtelná.
Příznaky
Příznaky žilní trombózy jsou otok jedné končetiny, nejčastěji lýtka a kolem kotníku, a bolestivost lýtka zhoršující se při došlapu nebo na pohmat. Oba příznaky bývají přítomny s různou intenzitou, tedy mohou být přítomny oba – otok + bolestivost, ale může převažovat i jen jeden z nich – častěji je to jen mírně bolestivý otok lýtka. Vždy ale jde o jen jednostranné postižení. Máme li tedy oteklé obě nohy, tak to trombóza není (resp. je to velmi vzácné).
Příčina
Příčina žilní trombózy není přesně známa, tj. nedokážeme přesně určit proč vznikla. Existují ale stavy, kdy je vznik trombózy častější – znehybnění nohy např. po operaci kolene ortézou nebo po úraze sádrou, delší cestování (přibližně nad 5 hodin), imobilizace na lůžku z důvodu těžké nemoci či po operaci. Dále je častější u lidí trpící zvýšenou srážlivostí krve, tzv. trombofilií, a také u pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním.
Vyšetření
Přítomnost trombózy zjišťujeme provedením cévního ultrazvuku, tzv. doppleru. Jedná se o nezatěžující a rychlé vyšetření ultrazvukem, kdy si přesně zobrazíme vlastní sraženinu – jestli je přítomna a v jakém rozsahu – jen v lýtku nebo i v podkolenní či i na stehně. Určitou alternativou je krevní odběr na tzv. D-dimery, kdy negativní výsledek vylučuje akutní trombózu. Toto vyšetření by ale dnes mělo být používáno jen při nedostupnosti ultrazvukového vyšetření.
Léčba
Léčba má dvě hlavní složky – léky na ředění krve a kompresi končetiny. Z léků na ředění krve se dnes nejčastěji používají tablety tzv. nových antikoagulancií (např. Xarelto, Pradaxa, Eliquis), které nahradily dříve používaný warfarin. V určitých případech ale musíme použít podkožní injekce tzv. nízkomolekulárního heparinu – jde například o těhotné či pacienty s těžkým poškozením ledvin. Druhou nedílnou složkou léčby je komprese končetiny – na začátku léčby lépe elastickými obinadly, po splasknutí otoku se užívá kompresivní punčocha. Výška komprese se řídí rozsahem trombózy – pod koleno při jen lýtkové trombóze, jinak až po tříslo. Délka léčby se také řídí rozsahem trombózy – 6-12 týdnů u lýtkové trombózy, 3-6 měsíců u podkolenní a stehenní trombózy. Před ukončením léčby je vhodné provést kontrolní ultrazvuk a pokud ještě nejsou tromby zcela rozpuštěny tak léčbu prodloužit.
Po zaléčení je velmi důležité neulehnout na lůžko – při znehybnění hrozí další zvětšování rozsahu sraženiny, proto doporučujeme pacientům běžný chodící režim. Při akutní trombóze je nárok na pracovní neschopnost, ta je vhodná u pacientů s fyzicky náročnější prací (např. delší stání, delší chůze), při kancelářské a obdobné práci není nutná. Vždy je nutné zhodnotit charakter práce a velikost příznaků, hlavně bolestivost.
Komplikace
Komplikace žilní trombózy jsou dvojí – akutní a pozdní. Mezi nejobávanější komplikace patří plicní embolie – jde o utržení sraženiny, která pak letí až do plic, kde uzavře část plicních tepen. Při menším rozsahu se projevuje pocitem nedostatku dechu, při větším rozsahu dochází ke stavu slabosti až kolapsu a při masivním i k náhlému úmrtí. Riziko embolie je nejvyšší na počátku vzniku trombózy, kdy je člověk většinou ještě bez léčby. Po zaléčení léky na ředění krve toto riziko rychle klesá. Proto při jednostranném otoku dolní končetiny je vhodné urychleně provést cévní ultrazvuk a případnou trombózu správně zaléčit. Mezi pozdní komplikace patří tzv. posttrombotický syndrom projevující se přetrvávajícím otokem s postupným rozvojem zahnědnutí kůže nad kotníky s možným rozvojem bércového vředu. Další pozdní komplikací je možnost vzniku opakované trombózy ve stejném místě, většinou se projevuje stejnými příznaky.
Souhrn
Žilní trombóza je tedy akutní onemocnění a pro možnost úmrtí na plicní embolii by neměla být podceňována. Proto při náhle vzniklém jednostranném otoku dolní končetiny je třeba akutně provést odpovídající vyšetření – nejlépe cévní ultrazvuk (doppler). Zvlášť pokud otok vznikl po delší cestě či při znehybnění končetiny např. ortézou či po operaci. Naše ambulance je na správnou diagnostiku adekvátně vybavena, proto neváhejte a obraťte se na naší sestřičku telefonicky – zdůrazněte podezření na trombózu a chtějte akutní termín.