Tromboflebitida neboli povrchový zánět žil je zánětlivé onemocnění podkožních žil. Většinou se vyskytuje na dolních končetinách a častá je přítomnost krevní sraženiny v postižené žíle. Projevuje se jako bolestivé začervenání viditelné žíly, na pohmat bývá tvrdá. Často postihuje rozšířené žíly – varixy. Nejčastější lokalizací jsou žíly dolních končetin, ale také se vyskytují na žilách horních končetin – často po odběru krve nebo po zavedení kanyly na infúze.
Jedná se o málo závažné onemocnění, které často odezní i bez terapie. Při větším rozsahu ale může dojít k přestupu trombózy i na hluboké žíly s vyvoláním hluboké žilní trombózy s otokem a bolestivostí lýtka. Výjimečně může také dojít k plicní embolii – pokud zánět žil dosahuje příliš blízko k tříslu.
Diagnóza bývá jednoduchá – při typickém průběhu se jedná o zarudlý pruh kolem viditelné žíly, ta je tvrdá a bolestivá na pohmat. Někdy se mohou přidat celkové teploty. Cévním ultrazvukem (dopplerem) se zhodnotí rozsah tromboflebitidy a vyloučí se eventuální přestup na hluboký žilní systém.
Léčba se sestává z lokálně podávaných protizánětlivých mastí nejlépe i s heparinoidem – Ibalgin Duo Effect krém, komprese elastickým obinadlem či punčochou a v tabletách podávanými protizánětlivými léky (např. Ibalgin) po dobu 5-7 dnů. Při celkových teplotách se nasazují antibiotika v tabletách. Po zaléčení je důležité neulehnout na lůžko – při znehybnění hrozí další zvětšování rozsahu sraženiny, proto doporučujeme pacientům běžný chodící režim. Léky na ředění krve se dávají jen při velkém rozsahu flebitidy nebo pokud sraženina zasahuje příliš blízko k tříslu. Při častém opakování tromboflebitid se léky na ředění krve podávají preventivně.
I přes správně podanou léčbu může zatvrdlina v žíle přetrvávat dlouhodobě, postupně se většinou ale zmenšuje. Jiné dlouhodobé následky nebývají.